Za elektrokolo považujeme jakékoliv jízdní kolo, které je vybaveno elektromotorem, řídicí jednotkou a bateriemi coby zdrojem energie. Pohonná jednotka plní roli jakéhosi asistenta, který jezdci pomáhá při šlapání a stará se o jeho pohodlí. Obecně přitom platí, že dopomoc motoru může být aktivována pouze tehdy, pokud jezdec sám aktivně otáčí klikami.
Definují základní pojmy a stanovují podmínky, za kterých mohou být jízdní kola s pomocným elektrickým pohonem provozována.
Podle českých, jakož i evropských právních předpisů hovoříme o takzvaných jízdních kolech s pomocným elektrickým pohonem, která se nejen u nás, ale i po celém světě těší stále vzrůstající oblibě. Do této kategorie patří elektrokola, jejichž jmenovitý výkon nepřesáhne 250 W a jejichž rychlost s asistencí elektromotoru nepřevýší 25 km/h. Motor elektrokola uvádíme do pohybu a do práce šlapáním, tedy otáčením pedály. Pro elektrokola platí stejné podmínky provozu jako pro klasická jízdní kola, za jejich řídítky jste tudíž cyklistou se vším, co k tomu patří.
Elektrokola, jež výše uvedené podmínky nesplňují, jsou z pohledu platné legislativy motorovými vozidly, anebo musí být provozována mimo veřejné komunikace na speciálních tratích a ve volném terénu, kde je to možné. Získá-li takové elektrokolo (například rýchlé elektrokolo s asistencí motoru až do 45 km/h) statut motorového vozidla, pak s ním samozřejmě nesmíte jak na cyklostezky, tak na lesní cesty a další komunikace, kde je vjezd motorovým vozidlům zakázán vyhláškou anebo dopravním značením. Správně byste s takovým kolem neměli jezdit ani do bikeparku nebo do lesa - nikam, kam nejezdíte ani s motorkou nebo autem.
Elektrokola, respektive jízdní kola s pomocným elektrickým pohonem, můžeme rozdělit do mnoha různých kategorií. Zaměřit se můžeme například na konstrukci kol samotných, na pohonné jednotky a jejich technické parametry či na předpokládaný způsob využití.
Podle konstrukce můžeme elektrokola rozdělit na dvě základní skupiny. První tvoří stroje, jejichž pohonná jednotka je integrální součástí jejich konstrukce, druhou pak klasická jízdní kola, která byla na elektrokola přestavěna pomocí takzvaných motorizačních elektrosad. Umístění elektromotoru, jakož i baterie s ním spojené přitom bývá různé:
Stejně jako běžná jízdní kola, i elektrokola můžeme rozčlenit podle konstrukce rámu a rovněž podle materiálu, z něhož je tento rám zhotoven. Nejčastěji hovoříme o elektrokolech hliníkových, ve vyšších cenových hladinách pak také o modelech karbonových. Konstrukce rámu bývá zpravidla neodpružená a doplněná přední odpruženou vidlicí. U strojů určených do náročného terénu se stále častěji setkáváme s provedením celoodpruženým, jež nabízí nejen více pohodlí, ale také větší přilnavost k povrchu stezky. Co se týče zdvihu, nejčastěji se pohybujeme v rozmezí od třiceti milimetrů u kol městských až po třeba sto osmdesát milimetrů, s nimiž běžně operují elektrokola horská, respektive endurová nebo sjezdová.
Většinu konstrukčních prvků, tedy například rozměr zapletených kol v různých kategoriích, elektrokola přebírají od klasických nemotorových bicyklů. Včetně moderních prvků jako pneumatiky kategorie plus, bezdušové systémy, teleskopické sedlovky a bezdrátové elektrické řazení.
Výrobců, kteří pohonné jednotky vyrábějí, je celá řada a každým rokem přibývají další. K nejvýznamnějším hráčům na trhu náleží společnosti Bosch, Shimano, Yamaha, Brose, Bafang, Panasonic a další. S jejich produkty se při výběru elektrokola budete setkávat zdaleka nejčastěji. Nejdůležitějším parametrem elektromotoru je jeho jmenovitý výkon a samozřejmě také napětí, s nímž tento elektromotor pracuje.
S ohledem na jmenovitý výkon dělíme pohonné jednotky do dvou základních kategorií:
Jak jsme již naznačili, elektromotory se liší také svým napětím:
Elektrokolo by nebylo tím, čím doopravdy je, nebýt baterie, která ho žene kupředu. Dostupnost lithiových baterií s vysokou kapacitou byla ostatně tím, co vývoj jízdních kol s pomocným elektrickým pohonem odstartovalo. U baterií sledujeme především jejich napětí, kapacitu a dále pak součin obou těchto veličin, který je výrazem energie v baterii proudící. Energie je udávána ve watthodinách, ze kterých je možné informaci o dojezdu kola poměrně přesně odhadnout. Obecně přitom platí, že čím vyšší tyto hodnoty jsou, tím delší dojezd elektrokola je. Zohlednit však musíme také hmotnost jezdce, profil plánované trasy, režim jízdy, míra využití motoru, technický stav elektrokola a samozřejmě stav baterie jako takové.
Největší oblibě se v současné době těší baterie lithiové, jež se na moderních elektrokolech vyskytují hned v několika různých podobách. Konkrétně hovoříme o akumulátorech lithium-ionových (Li-Ion), případně řídčeji využívaných lithium-polymerových (Li-Pol) anebo nejnovějších lithium-titanátových. Cílem výrobců je zvyšovat kapacitu baterií, životnost a současně snižovat jejich hmotnost - vývoj jde v tomto směru stále kupředu.
Není sporu o tom, že využití elektrokol je opravdu velice široké, možná ještě širší, než je tomu u kol klasické konstrukce! Nabídka těchto strojů je nadmíru rozmanitá, městskými koly počínaje a těmi horskými, určenými do nejnáročnějších podmínek, konče.
V prodeji od 25. března