Co je elektrokolo

Co je elektrokolo

Za elektrokolo považujeme jakékoliv jízdní kolo, které je vybaveno elektromotorem, řídicí jednotkou a bateriemi coby zdrojem energie. Pohonná jednotka plní roli jakéhosi asistenta, který jezdci pomáhá při šlapání a stará se o jeho pohodlí. Obecně přitom platí, že dopomoc motoru může být aktivována pouze tehdy, pokud jezdec sám aktivně otáčí klikami.

Důležité právní a technické předpisy

Definují základní pojmy a stanovují podmínky, za kterých mohou být jízdní kola s pomocným elektrickým pohonem provozována.

  • Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/24/ES z března roku 2002 „O schvalování typu dvoukolových a tříkolových motorových vozidel."
  • Česká technická norma ČSN EN 15194 z května roku 2015 „Jízdní kola - Jízdní kola s pomocným elektrickým pohonem - Jízdní kola EPAC (Standard for Electronically Power Assisted Cycles)"

Podle českých, jakož i evropských právních předpisů hovoříme o takzvaných jízdních kolech s pomocným elektrickým pohonem, která se nejen u nás, ale i po celém světě těší stále vzrůstající oblibě. Do této kategorie patří elektrokola, jejichž jmenovitý výkon nepřesáhne 250 W a jejichž rychlost s asistencí elektromotoru nepřevýší 25 km/h. Jak jsme již naznačili, pohonná jednotka pracuje sama o sobě pouze do rychlosti 6 km/h pro snazší rozjezd, dosažení vyšší rychlosti proto není možné bez aktivního přičinění jezdce. Pro tyto stroje platí stejné podmínky provozu jako pro klasická jízdní kola, za jejich řídítky jste tudíž cyklistou se vším, co k tomu patří.

Elektrokola, jež výše uvedené podmínky nesplňují, jsou z pohledu platné legislativy motorovými vozidly. Bez řidičského oprávnění, technického průkazu, povinného ručení, osvědčení o homologaci, motocyklové přilby a dalších nezbytností se v tomto případě neobejdete, pakliže kolo hodláte používat na veřejných komunikacích. Získá-li takové elektrokolo statut motorového vozidla, pak s ním samozřejmě nesmíte jak na cyklostezky, tak na lesní cesty a další komunikace, kde je vjezd motorovým vozidlům zakázán vyhláškou anebo dopravním značením. Správně byste s takovým kolem neměli jezdit ani do bikeparku nebo do lesa - nikam, kam nejezdíte ani s motorkou nebo autem. Jaký smysl ale potom má vlastnictví silného elektrokola (speed pedelec) nebo přestavěného kola s výkonnou pohonnou sadou? Majitelé těchto strojů je povětšinou nechávají bez registrace a deklarují je coby standardní elektrokola a pohybují se s nimi výhradně mimo veřejné komunikace s běžným provozem. Je tomu ale skutečně tak ve všech případech? Pohybují se majitelé kol, na kterých pohodlně vyvinou rychlost 50 a více kilometrů v hodině pouze mimo veřejné komunikace a mimo provoz pouze sami na vlastní nebezpečí. Jistě ne stoprocentně a ve všech případech. Nezbývá než doufat, že určité právní vakuum a rozličný výklad příslušného paragrafu pomůže vyjasnit a ustálit až čas a vývoj trhu s elektrokoly. Rozhodně by to ale nemělo být tak, že situací kolem elektrokol, síly motorů a pohybu elektrocyklistů v běžném provozu začnou zákonodárci řešit až poté, co dojde k vážným střetům nebo závažným precedentním událostem. Mělo by to být dříve!

Kategorie a pohony

Elektrokola, respektive jízdní kola s pomocným elektrickým pohonem, můžeme rozdělit do mnoha různých kategorií. Zaměřit se můžeme například na konstrukci kol samotných, na pohonné jednotky a jejich technické parametry či na předpokládaný způsob využití.

1. Rozčlenění dle konstrukce

Podle konstrukce můžeme elektrokola rozdělit na dvě základní skupiny. První tvoří stroje, jejichž pohonná jednotka je integrální součástí jejich konstrukce, druhou pak klasická jízdní kola, která byla na elektrokola přestavěna pomocí takzvaných motorizačních elektrosad. Umístění elektromotoru, jakož i baterie s ním spojené přitom bývá různé:

  • Pohon v přením náboji: vhodný především pro městská či treková elektrokola, u kterých se předpokládá provoz v nenáročném terénu, převážně na zpevněných cestách či silnicích. Z hlediska montáže je toto umístění nejjednodušší, a proto je často využíváno u elektrokol v nižších cenových hladinách.
  • Pohon v zadním náboji: pohonná jednotka umístěná v zadním náboji je typická pro horská elektrokola. Při pohybu v terénu je nesmírně důležité, aby bylo poháněné kolo jaksepatří zatížené, a právě tuto podmínku splňuje zadní pohon přímo dokonale. Ani při silnějším záběru elektromotoru tak nehrozí podklouznutí, které by u předního pohonu mohlo vyústit v nepříjemný pád.
  • Pohon ve středovém složení: modely s elektromotorem vestavěným v oblasti středového složení se mohou pochlubit skvělým rozložením hmotnosti a velmi efektivním využitím energie. Hodí se jak do městského, tak horského prostředí, avšak teprve v náročném terénu ve spojení se silným motorem dokáží ze svých parametrů vytěžit maximum. Tyto elektromotory jsou z důvodu vyšší pořizovací ceny umisťovány především na elektrokola těch nejvyšších kategorií.

Stejně jako běžná jízdní kola, i elektrokola můžeme rozčlenit podle konstrukce rámu a rovněž podle materiálu, z něhož je tento rám zhotoven. Nejčastěji hovoříme o elektrokolech hliníkových, ve vyšších cenových hladinách pak také o modelech karbonových. Konstrukce rámu bývá zpravidla neodpružená a doplněná přední odpruženou vidlicí. U strojů určených do náročného terénu se stále častěji setkáváme s provedením celoodpruženým, jež nabízí nejen více pohodlí, ale také větší přilnavost k povrchu stezky. Co se týče zdvihu, nejčastěji se pohybujeme v rozmezí od třiceti milimetrů u kol městských až po více než dvě stě milimetrů, s nimiž běžně operují elektrokola horská, respektive endurová nebo sjezdová.

Dalším konstrukčním prvkem, který bychom neměli opomenout, je rozměr zapletených kol, kterými jsou dnešní elektrokola vybavena. Ani zde se situace oproti běžným kolům příliš neliší. Základem jsou zapletená kola o průměru šestadvacet palců, zlatý střed tvoří takzvané dvacet sedm a půlky, nabídku pak uzavírají kola devětadvacetipalcová. V katalozích narazíme také na kola sněžná neboli fatbiky a čím dál tím častěji také na stroje s širokými plášti rozměru 27,5+.

2. Rozčlenění dle pohonných jednotek a jejich technických parametrů

Výrobců, kteří pohonné jednotky vyrábějí, je celá řada a každým rokem přibývají další. K nejvýznamnějším hráčům na trhu náleží společnosti Bosch, Shimano, Yamaha a Panasonic, s jichž produkty se při výběru elektrokola budete setkávat zdaleka nejčastěji. Nejdůležitějším parametrem elektromotoru je jeho jmenovitý výkon a samozřejmě také napětí, s nímž tento elektromotor pracuje.

S ohledem na jmenovitý výkon dělíme pohonné jednotky do dvou základních kategorií:

  • Elektromotory do 250 W: nejrozšířenější provedení pohonné jednotky splňující veškeré podmínky, které česká a evropská legislativa s elektrokoly a jejich provozem na pozemních komunikacích vyžaduje.
  • Elektromotory nad 250 W: někdy se můžeme setkat s pohonnými jednotkami, jejichž výkon je vyšší, než povolují platné právní předpisy. Abychom takové elektrokolo mohli elektrokolem vůbec nazývat, jeho výkon musí být uměle omezen tak, aby bezezbytku splňoval podmínky pro provoz na pozemních komunikacích. V opačném případě se jedná o speed pedelec (legál ní například ve Švýcarsku nebo USA), který ale u nás buď přihlásíme jako motorové vozidlo a používáme odpovídajícím způsobem, anebo se s ním pohybujeme mimo veřejný provoz a komunikace pouze na vlastní nebezpečí.

Jak jsme již naznačili, elektromotory se liší také svým napětím:

  • Elektromotory s napětím 24 V: tyto pohonné jednotky bývají využívány zejména u městských modelů, od kterých spíše než vysoký okamžitý výkon vyžadujeme plynulý, konstantní a ničím nerušený zátah elektromotoru. Jejich pozice rychle obsazují motory s vyšším napětím.
  • Elektromotory s napětím 36 V: v současné době nejpoužívanější varianta elektromotoru vhodná pro provoz ve městě, ale i v náročném terénu. Zvolené napětí je zárukou více než dostatečného tahu pro všechny cestovní i sportovní modely bez výjimky.
  • Elektromotory s napětím 48 V: pohonné jednotky s vysokým napětím nabízejí značný okamžitý výkon, díky němuž si snadno poradíte s většinou překážek, jež se vám postaví do cesty. Bývají proto osazovány na sportovní, zejména pak horská elektrokola, u kterých se předpokládá využití v těch nejnáročnějších podmínkách.

Elektrokolo by nebylo tím, čím doopravdy je, nebýt baterií, které ho ženou kupředu. Dostupnost lithiových baterií s vysokou kapacitou byla ostatně tím, co vývoj jízdních kol s pomocným elektrickým pohonem odstartovalo. U baterií sledujeme především jejich napětí, kapacitu a dále pak součin obou těchto veličin, který je výrazem energie v baterii proudící. Energie je udávána ve watthodinách, ze kterých je možné informaci o dojezdu kola poměrně přesně odhadnout. Obecně přitom platí, že čím vyšší tyto hodnoty jsou, tím delší dojezd elektrokola je. Zohlednit však musíme také hmotnost jezdce, profil plánované trasy, režim jízdy, míra využití motoru, technický stav elektrokola a samozřejmě stav baterie jako takové.

Největší oblibě se v současné době těší baterie lithiové, jež se na moderních elektrokolech vyskytují hned v několika různých podobách. Konkrétně hovoříme o akumulátorech lithium-ionových (Li-Ion), případně řídčeji využívaných lithium-polymerových (Li-Pol) anebo nejnovějších lithium-titanátových. Cílem výrobců je zvyšovat kapacitu baterií, životnost a současně snižovat jejich hmotnost - vývoj jde v tomto směru stále kupředu. 

3. Rozčlenění dle předpokládaného způsobu využití.

Není sporu o tom, že využití elektrokol je opravdu velice široké, možná ještě širší, než je tomu u kol klasické konstrukce! Nabídka těchto strojů je nadmíru rozmanitá, městskými koly počínaje a těmi horskými, určenými do nejnáročnějších podmínek, konče.

  • Elektrokola městská, příměstská, skládací + koloběžky: kategorie kol určená pro provoz ve městě se vším, co k tomu náleží. Nalezneme mezi nimi kola skládací, která se svými rozměry snadno vměstnají i do autobusu hromadné dopravy, kola stylová, za jejichž řídítky můžeme vídat umělce, studenty i zaměstnané manažery, ale také kola, která pouze plní to, k čemu byla stvořena. Ať už hovoříme o každodenním dojíždění za prací, nákupy či běžnými obchůzkami, s těmito modely se v městské džungli rozhodně neztratíte.
  • Elektrokola silniční, fitness, treková a crossová: kola tohoto určení jsou vhodná především na zpevněné cesty, případně do méně náročného terénu. Pokud rádi cestujete, podnikáte výlety všeho druhu či si jen po práci toužíte protáhnout tělo a trochu si zasportovat, kategorie trekových a crossových elektrokol je pro vás tou pravou volbou. Na své si přijdou také jezdci, pro něž je rychlost nadevše ostatní. Nabídka silničních a fitness modelů pro ně určených se rozrůstá s každou další sezonou.
  • Elektrokola horská: v sedle elektrokola se nemusíte obávat ani těch nejnáročnějších podmínek. Kromě sportovně založených modelů s přední odpruženou vidlicí se v nabídce výrobců stále častěji objevují také kola, která vám dovolí užít si jízdu v technickém terénu opravdu naplno. Celoodpružená kola kategorií trail a enduro se zdvihem od sto dvaceti do sto osmdesáti milimetrů dnes nejsou žádnou výjimkou. Nalézt však můžeme také kola sjezdová a v současné době tolik oblíbená kola sněžná neboli fatbiky.
PŘEDPLATNÉ

Aktuální číslo 2/2017

Číslo 2/2017 vychází 24. dubna

Co je elektrokolo?

Kde koupit elektrokolo?

Doporučujeme...

 

 

www.bikestar.cz

www.bikeandride.cz www.bikeandride.cz

www.ebike.cz

www.kolopro.cz

www.mtbtrilogy.cz